Mnozí z Vás měli možnost shlédnout naši českou hymnu v podání Miloše Boka, avšak veliké obliby se jí nedostává. A tak se zamýšlím nad hloubkou textu, který se vlévá do hudby. Přál bych si, aby už český národ pochopil, co jsou stálé kulturní hodnoty a důsledně o tyto hodnoty pečoval. Není problém taky na naší straně, a to v pochopení, co tím chtěl autor naznačit? Kdysi v minulosti, a ta minulost není tak dávná, si lidé zpívali na poli, při práci, v rodinách, a kultura hudby se předávala z generace na generaci. Děti hrály na různé nástroje a lidé byli v oblasti hudby daleko vzdělanější než nyní. Není to právě v nepochopení nynější generace, že nejsme schopni přijmout nový nádech a směr, který určitě stojí za poslechnutí. Čím více budeme poslouchat tuto hudbu, tím více budeme otevřenější pro druhé a přístupnější možnému dialogu. Kdyby mistr Miloš Bok zapracoval do své hymny ruskou melodii, určitě by v našem levicově smýšlejícím národu našel větší podporu. Hlavně, že se to takto nestalo a podle mého hudebního názoru vznikl velkolepý projekt, před kterým musí každý kulturní člověk smeknout. Tady se nabízí otázka. Do jaké míry jsme kulturní národ? Dejme prosím prostor dialogu. Anděla Páně máme všichni rádi a právě Miloš Bok zde krásně vtiskl svou stopu a dodal tomuto nádhernému filmu nezapomenutelnou hudbu. Co by to bylo za film, kdyby neměl pěknou hudbu!

Vít Krátký, vedoucí souboru