Květná neděle-6. neděle postní A

Nácvik liturgie: (10 minut před mší svatou)

Žalm: Bože můj, Bože můj, přoč jsi mě opustil?

píseň při mši svaté na Květnou neděli: 318 B

Květná neděle- mše svatá v Hlučíně v 10:00

  • Antifona před svěcením ratolestí: Hosana Davidovi Synu- schola
  • Zpěv při průvodu s ratolestmi: 707 Ježiši, Králi (2 sloky)
  • Ordinarium: 503 P. Bříza

Žalm: Bože můj, Bože můj, přoč jsi mě opustil?
Žalm- Bože můj, – poslech žalmu, KLIKNI ZDE

  • Evangelium: Antifona- Kristus stal se (P. Olejník)
  • Přímluvy: zpívané Kyrie
  • Obětní průvod: Dokonáno jest- schola
  • Přijímání: 318 B , Antifona- Otče (P. Olejník),
  • Závěr: 703 Budˇ slaven, mocný Králi (3 sloky)
  • Postludium: J. S. Bach Tocata D moll BWV 565

1. čtení: Iz 50,4-7
Žalm: Zl 22(21)
2. čtení: Flp 2,6-11
Evangelium: Mt 26,14-27,66

Žalmy

Sám Olejník o responsoriálních žalmech říká: „Žalmy jsou slovo Boží a vrcholná poezie.“ Biskup Hrdlička to rozvíjí:

„Právě v něm [v responsoriálním žalmu] Boží slovo, vyjádřené poetickou formou žalmových modliteb, dostává novou výrazovou dimenzi, probouzející v duši věřícího hlubší vnitřní a citové povznesení mysli k Bohu. […] Navíc responsoriální žalm umožňuje, že Boží slovo zní z mnoha úst […], na zpěvu se podílejí všichni věřící.“

Responsoriální žalm je odpovědí na 1. čtení. To o nedělích tvoří myšlenkovou jednotu s evangeliem. Odpověď žalmu je často heslem stručně vyjadřující téma celé bohoslužby slova. Ve zhudebnění P. Olejníka se snadno zaryje do paměti a může tak být jedním z plodů, které si věřící odnese ze mše svaté. Arcibiskup Graubner připomíná důležitost správného přednesu:

„Dobře zpívané žalmy přispějí k hlubšímu chápání Božího slova a důstojné oslavě Boha, jemuž chceme dát to nejlepší, pokud jsme aspoň něco vytušili z jeho nesmírné velikosti. Dobře a s chutí zpívaná responzoria se vryjí do paměti a jejich melodie spolu se slovy jaksi bezděčně podmalovávají naše myšlení, práci, či modlitbu, takže Boží slovo je tak snadněji přítomné v každodenním životě jako Boží odpověď či inspirace.“

Olejník vycházel z gregoriánského chorálu, který je vlastním zpěvem římské církve a který hlouběji poznal v době svých římských studií. Mody chorálu jsou nadčasové, použití chorálu ke zhudebnění českého textu pro odlišné zákonitosti jazyka není možné. Vytváří tak specifický kompozičnístyl, který se odráží nejen v žalmech, ale i v dalších zpěvech.

Zdroj: VAVREČKA, Jakub. Odkaz P. Josefa Olejníka

Napsat komentář